Žirafa zambijská (Giraffa camelopardalis thornicrofti Lydekker, 1903)
Výskyt
Je rozšířena v jižní Africe, Botswaně, Namíbii, na jihu Zimbabwe a Angoly. V křovinatých oblastech i savanách a polopouštích.
Fyzický popis
Žirafa je nejvyšší zvíře na zeměkouli. Je to celkově zvláštní zvíře. Má dlouhý krk, který má ale 7 obratlů stejně jako náš. Oběma pohlavím na hlavě vyrůstají růžky a jejich počet se liší i podle poddruhu žirafy. Růžky jsou součástí lebky a žirafy je neshazují. Srst je krátká a jejím charakteristickým znakem jsou velké vzorce tvořící kresbu, kterou má každý poddruh i jedinec jinou. Tyto vzory jsou zbarveny od světle rezavohnědé až po tmavě hnědou a jsou od sebe odděleny světlejší podkladovou barvou. S věkem vzory tmavnou. Na hřbetě a krku má tmavou hřívu. Nohy má dlouhé, zakončené velkými kopyty. Při běhu kývá krkem dopředu a dozadu a udržuje jím rovnováhu. Žirafa je mimochodník a chodí tedy oběma nohama na jedné straně zároveň. Ocas je zakončen střapcem. Již mnoho lidí se zabývalo otázkou, jak je možné, že při takové výšce se žirafě při zvedání hlavy neodkrví mozek a naopak při sklonění hlavy nepřekrví? Je to způsobeno unikátním systémem žil v krevním řečišti a systémem chlopní. Srdce žirafy je masivní orgán, se stěnami silnými až 7.5 cm o váze kolem 6 kg. Krev vychází z této mohutné pumpy pod obrovským tlakem (2-3 x vyšším než lidský). Než se dostane do cévního řečiště na spodní straně mozku, tlak se díky graviraci sníží a mozek nemůže být poškozen. Jakmile se krev vrací dolů krční žilou širokou 2.5 cm, proshází řadou chlopní. Když žirafa skloní hlavu, krev přitéká do cévního řečiště a jeho početné tepny se roztahují do volných prostorů mezi nimi. Tím se dočasně sníží krevní tlak a mozek je tak chráněn pře poškozením. Dokud je hlava svěšená, chlopně v krční žíle jsou uzavřeny, zadržují krev v krku a nedovolují jí téct do hlavy. Vzrůstající tlak v žíle zvyšuje tlak v prostoru řečiště a to vyvažuje rostoucí tlak v tepnách vlivem gravitace a to je další ochrana mozku před poškozením. Když žirafa zvedne hlavu a narovná se, tak přebytečná krev vteče do srdce otevřenými chlopněmi.
Chování
Žirafy jsou klidná a mírumilovná zvířata. Tvoří menší stáda většinou o 5-12 kusech, jsou ale známy i případy, kdy mělo stádo přes 150 kusů. Stádo vede stará a zkušená samice, která řídí veškerý život uvnitř. Žirafy ale netvoří pevná stáda a tak se zvířata pohybují volně. Samec se obvykle pohybuje při přesunech nakonci stáda. Mladí samci tvoří mládenecká stáda. Mladý samec nikdy nesmí frkat v přítomnosti starého samce. Žirafa spí zajímavým způsobem. Když si lehá složí pod sebe přední nohy a jednu zadní, druhá zadní trčí bokem a když opravdu tvrdě usne složí krk podél těla dozadu a hlavu opře o zem nebo o zadní nohu. V této poloze spí pouze několik minut. Je schopna dřímat i ve stoje.
Potrava
Živí se rostlinnou potravou. Okusuje větvičky a listí nejčastěji na akáciích, které omotává svým fialovým až 40 cm dlouhým jazykem. Jazyk i pysky jsou odolné proti trnům akácií. Žirafa vydrží poměrně dlouho bez vody (některé zdroje uvádí 30 dnů i víc) a v období sucha si vystačí s vodou z potravy. Při pití musí žirafa roztáhnout přední nohy, aby dosáhla na hladinu vody a je v této pozici velice zranitelná. Proto bývá u pití ostražitá. Žirafu také velice zřídka uvidíme spásat trávu, je to ze stejného důvodu jako při pití, musela by roztáhnout nohy, aby dosáhla na zem a v tom případě se může stát snadnou kořistí pro predátory i když je schopna jediným kopancem roztříštit lebku lvovi.
Rozmnožování
Samci v době páření bojují o samice. Souboj je velmi zajímavý. Samci se prvně pokusí jeden druhého zastrašit. Stojí proti sobě nebo kolem sebe obcházejí v kruzích a měří tak sílu protivníka. Pokud ani jeden neustoupí postaví se k sobě bokem a zkříží krky do písmene X a zkouší se navzájem přetlačovat a když ani toto nevede k vítězství jednoho ze samců začne opravdový boj. Samci se rozmáchnou hlavami a svými růžky se snaží zasáhnout protivníka do boků, krku nebo břicha. Tyto rány jsou poměrně dost silné. Jakmile jeden ze samců odstoupí, vítěz ho ještě pár kroků pronásleduje a pak se přidá k říjné samici. Poražený v klidu odkráčí a nebo sep řipojí ke stádu. Mládě žirafy je po narození vysoké až 200 cm, váží 50-80 kg a do 20 minut po narození je schopné se postavit na vlastní nohy. Přes 50% mláďat se nedožije prvního roku. Říje žiraf je velice krátká, trvá 24 - 36 hodin a opakuje se po 14 - 21 dnech. Březost je naopak velmi dlouhá a trvá okolo 440 - 480 dní.
Způsoby komunikace
hlasová:
čichová:
tělesná:
Ohrožení a ochrana
Žirafa je zapsána na červeném seznamu IUCN v kategorii: nižší riziko ohrožení-LOWER RISK (LR), stupeň cd. Žirafy jsou loveny bezohlednými pytláky například kvůli střapci na svém ocasu, který je prodáván jako suvenýr a nebo je používán k odhánění much. Zbytek mrtvého zvířete zůstane na místě nevyužitý.