Volavka popelavá (Ardea cinerea Linnaeus, 1758)
Výskyt
Afrika od Sahary na jih.
Biotop
Volavku popelavou najdeme nejčastěji u řek, rybníků, v močálech, na mořských plážích a všude tam, kde je dostatek vody.
Fyzický popis
Volavka popelavá patří k větším druhům volavek. Oranžovožlutý zobák je špičatý a dlouhý. Na horní části hlavy má po stranách černé pruhy, které končí protaženými pery ve tvaru chocholky. Mladí ptáci mají hlavu šedou. Má dlouhý krk, který je na přední části zbarven černobíle a bílá barva pokračuje až k tělu, kde přechází ve střapcovité opeření, které má i na horní straně křídel. Barva křídel a těla jsou popelavě šedé, odtud pochází i jméno této volavky. Na šedobílém břiše má dva sbíhající se černé pruhy. 4erná má i koncová pera na křídlech, které jsou vidět zejména za letu. Nohy jsou oranžovo okrové, dlouhé na koncích s dlouhými prsty.
Chování
Volavka popelavá je dobrý letec. Dokáže uletět i větší vzdálenosti. Přes den shání potravu většinou jako jednotlivec poblíž vod, ale můžeme ji najít i ve větších počtech na polích a loukách. Je to bystrý pták a v místech, kde je ohrožována lidmi e plachá.
Potrava a lov
Volavka popelavá jako stejně jako ostatní volavky není příliš vybíravá. Živí se rybami, obojživelníky, plazy, hmyzem, malými savci i ptáky. Brodí se vodou a loví vyplašené živočichy. Někdy naopak nehybně stojí a vyčkává a pak prudkým klovnutím zobáku kořist usmrcuje a někdy ještě živou v celku polyká.
Rozmnožování
Volavky popelavé hnízdí většinou v koloniích i s jinými vodními ptáky a někdy je na jednom stromě i několik párů volavek. Obě pohlaví si staví hnízdo obvykle na stromech z větviček, z rákosí a z různých stébel trav. Nejsou to žádní dobří stavitelé. Používají a upravují i opuštěná hnízda. Samice snáší 3-6 zelenomodrých vajíček. ze kterých se po 24-27 dnech líhnou ptáčata, která krmí oba rodiče vyvržením potravy do zobáku. Jak mláďata rostou, tak rodiče přinášejí větší a větší kořist, kterou si mladí ptáci berou přímo ze zobáku a nebo ji rodiče nechávají na okraji hnízda a ptáčata ji polykají v celku. Silnější mláďata můžou své slabší sourozence vyhodit z hnízda nebo je i zabít. Mladí ptáci opouštějí hnízdo ve stáří 2 měsíců.
Způsoby komunikace
Při námluvách láká samec samice do svého teritoria složitým rituálem, skládajícím se z vydávání různých zvuků, postojů a klapání zobáku. V době hnízdění vydává skřehotavé a krákavé zvuky.
Poddruhy
Tato volavka je známá ve 4 poddruzích, které se od sebe liší barvou a výskytem:
Ardea cinerea cinerea (Linnaeus, 1758), Afrika, Evropa, záp. Asie
Ardea cinerea jouyi (Clark, 1907), vých. Asie
Ardea cinerea firasa (Hartert, 1917), Madagaskar
Ardea cinerea monicae (Jouanin & Roux, 1963) Mauretánie