Štětkoun africký (Potamochoerus porcus Linnaeus, 1758)
Výskyt
Západní a střední část rovníkové Afriky.
Biotop
Štětkoun africký se nejčastěji pohybuje v lesích, na savanách, v křovinatých oblastech. Mají rádi vodu a zdržují se hlavně ve vlhkých houštinách a močálech. Najdeme ho i v blízkosti lidských obydlí.
Fyzický popis
Štětkoun africký se vyskytuje podle posledních výzkumů ve 13 poddruzích. Poddruhy se mezi sebou liší velikostí i zbarvením. Poddruhy ze západní části oblasti výskytu jsou načervenalé barvy s bílým hřbetním pruhem, zatímco ve východní a jižní části se odstíny můžou měnit od červené přes hnědou až k černé a s přibývajícím věkem zvířata z této oblasti tmavnou. Hlava může být černá až rezavá a většinou má bílou obličejovou masku. Horní kly jsou dlouhé až 7,5cm, spodní jsou menší a měří 1,5-2cm. Kly mají obě pohlaví. Nohy jsou rezavé s černými a bílými fleky. Břicho je většinou bílé. Štětkoun má po celém těle krátké štětiny, které na hřbetě tvoří nízkou hřívu, kterou při vzrušení dokáže postavit. Delší štětiny bílé barvy má po obou stranách dlouhého rypáku a na břichu. Uši jsou trojúhelníkovité, špičaté zakončené dlouhými černobílými střapci. Ocas je zakončen štětinami. Samci se odlišují od samic bradavicemi po stranách rypáku. Mláďata jsou pruhovaná. Má stejně jako ostatní prasata horší zrak a vynikající čich i sluch.
Chování
Štětkouni jsou společenská zvířata, plachá zvířata a i když někdy žijí jako samotáři, většinou se zdržují ve skupinách kolem 10 zvířat. Byly zaznamenány i skupiny čítající přes 100 zvířat. Typická velikost rodinné skupiny je 3-6 zvířat. Ve většině případů se skupina skládá z jednoho dominantního kance, samice a mláďat. Štětkouni si označují jejich cesty oškrábáváním kmenů stromů kly a také je označují pachovými signály, které vyměšují ze svých nožních, krčních a preorbitálních žláz. Prasata mezi sebou bojují a narážejí čely o sebe a snaží se přetláčením dostat druhé prase z rovnováhy. Ocasy přitom divoce bičují ze strany na stranu. Štětkoun africký je nejaktivnější v noci a den tráví skrytý v doupěti v husté vegetaci.
Potrava
Štětkoun je všežravec a je opravdu nevybíravý co se různorodosti potravy týče. Přerývá zem používáním klů a žere hmyz, kořeny, ovoce, semena, vodní rostliny, ořechy, traviny, plodiny, houby, hmyz, ptačí vejce, plazy, mršiny a i mrtvá domácí zvířata jako prasata, kozy a ovce. Žere a spásá i vodní rostliny a není pro něj problém si pro ně i zaplavat. Byly pozorovány i případy, kdy štětkouni následovali šimpanze při hledání spadaného ovoce. Mají obzvlášť rádi semena ze stromu Balanites wilsoniana, která nacházejí nestrávená ve sloním trusu.
Rozmnožování
Štětkoun africký je monogamní. Samci i samice jsou pohlavně dospělí přibližně ve věku 3 let. Říje začíná v září a končí v dubnu. Vrchol sezóny je v období dešťů od listopadu do února. Po páření je samice březí 120-127 dnů a pak porodí do až 3metry velkého a až 1 metr hlubokého hnízda, které si postaví z trávy většinou 3-4 selata, která pak společně s dominantním kancem ochraňují. Samice rodí jednou ročně.
Způsoby komunikace
hlasová:kvičení, chrochtání
čichová:
tělesná:
Ohrožení a ochrana
běžný druh, ovšem jsou stále častěji zabíjena a lovena a jejich stavy se neustále zvyšují, protože lidé skoro vyhubili jejich přirozené predátory