Přímorožec šavlorohý (Oryx dammah Cretzschmar, 1826)
Výskyt
Niger, Čad, snad Burkina Faso, Mali. Náhodně spatřeni na Sahaře. Ve volné přírodě pravděpodobně vyhuben.
Biotop
Suché savany, neúrodné pouště a polopouště.
Fyzický popis
Přímorožec šavlorohý má dlouhé rohy, které jsou zahnuté směrem dozadu a připomínají tak šavle. Rohy mají obě pohlaví a jsou příčně vroubkované. Vroubkování směrem ke špičce slábne. Hlava je špinavě bílá s rezavohnědou maskou. Krk, plece a a u některých skupin zvířat i zadní nohy a boky, jsou také rezavěhnědé. Zbytek těla je špinavě bílý. Ocas je zakončen vícebarevným střapcem.
Chování
Přímorožci šavlorozí žíjí ve skupinách, čítajících až 70 zvířat. V dřívějších dobách jejich stáda mívala i několikanásobně vyšší počet. Stádo vede vůdčí samec a obvykle on určuje, kam a kdy stádo vyrazí. Ani osamělí samci nežijí trvale odděleně od stáda. Během období dešťů se stáda stěhují na sever od Sahary a v období sucha se opět vrací. Přímorožci šavlorozí, stejně jako ostatní přímorožci, jsou velice dobře přizpůsobeni k životu v suchých oblastech s nedostatkem vody. Díky dobré termoregulaci jsou schopni vydržet i několik týdnů(podle některých zdrojů až několik měsíců) bez vody. Dokáží snížit její vylučování z těla například tím, že ve velkých vedrech vyhledávají stinná místa a přes den příliš velkou aktivitu nevyvíjejí. Další pozoruhodnou vlastností je, že přímorožci dokážou přežít zvýšení tělesné teploty i o několik stupňů až k teplotě, která by byla pro ostatní zvířata smrtelná. Přehřátí zabraňují tak, že díky svým rozšířeným nozdrám, jejich sliznice obsahuje hustou síť krevních kapilár. Při vdechování se tak krev ochlazuje a přivádí tak zpět k mozku a srdci ochlazenou a čerstvou krev, která může mít až o 2°C méně. Specializované ledviny zabraňují nadměrné ztrátě vody díky méně častému močení a díky snížemnému vylučování trusu, zvíře dokáže učetřit další vodu v těle. Přímorožci bez problémů vydrží zvyšování tělesné teploty až do výše 46.5 °C, teprve po překonání této teploty se začínají potit a ztrácet tak vodu z těla. Přes noc jsou shopni snížit teplotu těla na 36.5°C. Tento vynikající termoregulační mechanismus jim pomáhá přežít extrémně nepříznivé životní podmky, ve kterých je nedostatek vody a potravy umocněn velkým teplem a suchem.
Potrava
Spásají různé druhy i velmi tvrdých pouštních trav, sbírají ovoce, cibulky a vyhrabují kořínky. Za potravou jsou schopni ujít obrovsé vzdálenosti.
Rozmnožování
Samci mezi sebou v období páření často bojují. Chodí v kruzích, stejně jako při páření. Souboje jsou ovšem většinou rituální a končí většinou pouhou demonstrací síly. Pokud ovšem jeden ze soupeřů neustoupí může jeden druhého i zabít. Během námluv stojí samec a samice vedle sebe s odvrácenými pohledy. Chodí pak v kruhu do doby, než samice povolí samcovi vstoupit na ni a spářit se. Když není samice k páření připravena, kdykoli může tento "kruh" opustit v opačném směru. Samice rodí většinou 1 tele po zhruba 250 denní březosti, které váží 9-15kg. Odstavuje ho ve věku zhruba 4 měsíců.
Způsoby komunikace
Oryxové mají výborný čich i sluch. Komunikují mezi sebou tělěsnými signály. Určitou roli hrají i pachové žlázy umístěné na kopytech. Pmocí moči si značkují svoje teritoria.
Ohrožení a ochrana
Ve volné přírodě je pravděpodobně vyhuben. EXTINCT IN THE WILD (EW)