Nosorožec tuponosý jižní (Ceratotherium simum simum Burchell, 1817)
Výskyt
Lokality výskytu tohoto druhu nosorožce jsou už velmi omezené na malé části původních oblastí. Najdeme ho většinou v parcích a rezervacích jižní, východní a západní Afriky.
Fyzický popis
Nosorožec tuponosý je větším ze dvou afrických druhů. Mají zavalité tělo. Samci jsou větší než samice. Kůže je šedé barvy a téměř lysá a dosahuje tloušťky 2 cm. Ocas je na konci osrstěný. Na hlavě jsou podlouhlé uši, které jsou mírně osrstěné a výrazné rohy. Přední je větší a může dosahovat až 1.5 m délky, druhý roh cca 40 cm. Roh je tvořen z keratinu (rohoviny), hmoty z které jsou tvořeny lidské nehty a vlasy. Když si nosorožec roh ulomí, tak mu opět doroste. Na hřbetě má výrazný hrbol, který je tvořen kostmi, svaly a vazy a pomáhá nést krk a hlavu. Nohy jsou tlusté a silné. Patří do řádu lichokopytníků. Tlama je při pohledu zepředu hranatá a obdélníkového tvaru, pysky jsou rovné a přizpůsobené ke spásání trávy, na rozdíl od nosorožce dvourohého, který má pysk do špičky a může s ním i dobře pohybovat a otrhávat větvičky. Řezáky jsou až 20 cm široké. Nosorožec může dosahovat rychlosti až 45 km/h. Pokud leží je schopný se do 1 sekundy postavit na všechny 4 nohy. Je krátkozraký.
Chování
Nosorožec tuponosý není tak agresivní jako nosorožec dvourohý a to je také jedna z příčin, proč byli skoro vyhubeni. Je to společenské zvíře, které vytváří skupinky 2-14 zvířat. Pouze staří samci vyhledávají samotu. Rádi se koupají v blátě a odstraňují si tak různé parazity. Potom také jejich kůže získává barvu bláta, ve kterém se právě vyváleli. Na rozdíl od nosorožce dvourohého, vodí matka mládě před sebou. Vůči jiným zvířatům nebývají agresivní.
Potrava
Je to býložravec a zaměřuje se na spásaní různých druhů trav ve velkém množství. Na rozdíl od nosorožce dvourohého obvykle neokusuje větvičky.
Rozmnožování
Rozmnožují se po celý rok se dvěma vrcholy v létě a na podzim.Během období páření dominantní samci vyhledávají samice a někdy o ně i bojují. Souboje jsou většinou rituální a nedochází při nich k vážnějším zraněním. Slabší jedinec obvykle brzy ustoupí. Samec potom zůstává se samicí asi 1-3 týdny a po té ho samice opouští. Malý nosorožec váží kolem 50 kg. Matka tele ve věku 1-2 roků odstavuje a mezi 2-3 rokem je odhání a znovu se páří. Pohlavní dospělost dosahují samice kolem 6 let a samci ve věku 10-12 let .
Způsoby komunikace
hlasová:
čichová:
tělesná:
Ohrožení a ochrana
Bílý nosorožec je jedno z nejvíc ohrožených zvířat. Pytláci dlouho lovili bílého nosorožce pro jeho rohy, které v některých kulturách považovány za léčivé. Ničení přirozených lokalit a urbanizace také ovlivnili populace nosorožců. Sucha mají také určitou zásluhu na snižování počtu nosorožců, právě díky tomu, že nemají velké teritorium a sucho zničí veškerou vegetaci. Politické rozvraty v některých afrických zemích velmi oslabily úsilí o ochranu. Bílý nosorožec je na červeném seznamu IUCN v kategorii: blízké ohrožení - NEAR THREATENED (NT)
Fotogalerie
