Levhart súdánský (Panthera pardus pardus Linnaeus, 1758)
Výskyt
Afrika na jih od Sahary. Najdeme ho na travnaté a křovinaté savaně, v pralese, horských oblastech a v pouštích i polopouštích.
Fyzický popis
Levhart je druhá nejsilnější kočkovitá šelma Afriky. Mají vyvinutý pohlavní dimorfismus (dvojtvárnost) a samci jsou výrazně větší než samice. Srst je krátká a základní barva je od různých odstínů žluté až po žlutohnědou. Břicho a vnitřní strany nohou jsou světlejší až bílé. Celé tělo je poseto černými skvrnami, které tvoří rozety a jsou uvnitř jakoby prázdné. Na hlavě, krku, nohách a ocasu jsou skvrny plné. Levhartí tělo je silné a svalnaté. Jsou mrštní a obratní. Nohy jsou silné a mají zatažitelné drápy. Špička ocasu je většinou černá. U levhartů se vyskytuje také melanismus - černá varianta. Toto zbarvení se objevuje převážně u levhartů žijících v lesích a pralesích. Způsobuje ho přebytek černého pigmentu melaninu.
Chování
Levharti jsou známí svojí schopností zůstat neviděni. Je celkem běžné, že žijí v blízkosti lidských obydlí a lidé o nich ani neví a zjistí to, až se jim například začne ztrácet dobytek nebo psi. Žijí skrytě a samotářsky. Když někde vidíme skupinu 3-4 levhartů, většinou se jedná o samici s mláďaty a nebo odrostlejší sourozence. Přes den odpočívá v trávě, ve skalách nebo na stromech a aktivní je převážně v noci. Umí velice dobře šplhat i hlavou dolů.
Potrava a lov
Levhart loví ptáky, plazy, malé obratlovce, ryby, opice i lidoopy. Jeho nejběžnější kořistí jsou ovšem antilopy a gazely. Občas uloví i psa hyenového, šakala i medojeda. Jejich souboj s medojedem je překvapivě dlouhý, protože medojed má mimořádnou sílu, výdrž i dostatek volné kůže. která levhartovi brání v pevném uchopení. Stejně tak je levhart někdy zabíjen lvy, psy hyenovými a krokodýly. Levhart je specialista na lov přepadením. Leží v úkrytu a při přiblížení kořisti prudce vyrazí. Kořist pronásleduje několik desítek metrů a když ji nedostihne, lov vzdává. Někdy útočí i skokem ze stromu. Po dopadení oběti se zakusuje do hrdla a oběť většinou udusí, což trvá několik minut. Pouze pokud když se mu podaří prokousnout míchu nebo zlomit vaz, je smrt rychlá. Před jinými predátory si úlovek vynáší na stromy a skrývá ho ve větvích. Dokáže tak vynést i zvíře, které váží 2x tolik, co on sám. Občas se stane, když mrtvé zvíře není dostatečně vysoko, že se k němu dostanou lvi nebo i hyeny, které vyskakují na visící části mrtvého těla. Levhart žere i mršiny a když uloví větší kořist, požírá jí i několik dní. Udává se, že má až 70% úspěšnost při lovu.
Rozmnožování
Levharti se setkávají pouze v době páření a jen zřídka zůstávají spolu i nějakou dobu po něm. Samice po 90-105 denní březosti vrhne většinou 2-4 mláďata, která ukrývá v křovinách nebo ve skalních rozsedlinách. Ve věku 3-6 měsíců je odstaví, ale zůstávají spolu 12-24 měsíců, kdy je matka učí lovu a jiným dovednostem. Sourozenci pak někdy žijí určitou dobu spolu. Levhartí samci někdy zabíjejí malé levharty, protože se tak samice dostane dřív do říje a je pak schopná páření. Mladí levharti mají vysokou úmrtnost. Zabíjí je i jiní predátoři.
Způsoby komunikace
hlasová:
čichová:
tělesná:
Ohrožení a ochrana
Fotogalerie
