Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus Laurenti, 1768)
Výskyt
Krokodýl nilský je rozšířen téměř v celé Africe kromě severozápadní a jihozápadní časti. Najdeme ho všude tam, kde je tekoucí anebo stojatá voda nebo močály.
Fyzický popis
Krokodýl nilský má šedé až tmavě olivové zbarvení prokládané světlejšími místy. Tělo je široké a mohutné a hřbet i ocas jsou pokryty hrbolky a výstupky. Hlava je oproti aligátorovi úzká a dlouhá a podle některých zdrojů váží u velkých samců 90-100 kg. Krokodýlí tělo skrývá několik opravdu unikátních vlastností a přizpůsobení potřebných pro život dravce. Oči, uši a nos má krokodýl v jedné rovině. Když je ponořený, tak jsou z něj vidět jen tyto části hlavy, zbytek těla je pod vodou. Jeden z rozdílů mezi aligátorem a krokodýlem je ten, že při zavřené tlamě má krokodýl na spodní čelisti viditelný 4. zub. Krokodýl má 64-68 špičatých zubů a může s nimi pouze kousat a trhat, nemůže žvýkat. Krokodýlům se zuby vyměňují jako žralokům, když se nějaký vylomí, je nahrazen zubem, který vyrůstá pod právě vylomeným. Na rozdíl od žraloků, kteří mají zuby v několika řadách za sebou, krokodýli mají nové zuby naskládané na sobě pod starými jako kornoutky zmrzliny. Po obou stranách čelistí má umístěny tlakové receptory. Pomocí těchto receptorů dokáže lovit i ve tmě nebo ve špatných světelných podmínkách a dokáže reagovat i na jemné zčeření hladiny. Krokodýli patří mezi studenokrevné živočichy a svoji teplotu regulují i za pomoci slunečních paprsků. K ohřátí na slunci jim vydatně pomáhají osteodermy (kostěné desky), umístěné pod silnou kůží. Termoregulace a tělesná stavba těchto plazů je stejně dokonalá už miliony let a krokodýli tak patří mezi zvířata, která jsou téměř stejná, jako byli jejich předkové před miliony let. Tím ale výčet krokodýlích výjimečných zvláštností v tělesné stavbě zdaleka nekončí. Podle různých výzkumů má krokodýlí krev antibiotické a protizánětlivé účinky a dokáže zabíjet různé škodlivé mikroorganismy. Vědci si totiž všimli, že krokodýlům i přes častá zranění špinavá voda plná různých bakterií vůbec nevadí a podobně jako u hrochů u nich nedochází k žádným infekcím a zranění se velice dobře hojí. Laboratorní testy tyto vlastnosti krve potvrdily. Krokodýl patří mezi dravce s explozivním výkonem a krátkou výdrží. K velké rychlosti a výbušnosti při útoku mu pomáhá jeho srdce, které je odlišné od ostatních plazů, protože má 4 komory a podobá se spíš srdci savců. Jeho srdce umožňuje díky chlopním směrovat okysličenou krev do orgánu, které krokodýl právě nejvíc využívá. Dalším velice pozoruhodným orgánem krokodýlího těla jsou jejich játra, která krokodýl umí ve svém těle posouvat a měnit tak tím svoje těžiště. Lépe se mu pak mění hloubka ponoru, k jejíž zmeně využívá i plíce. Samci dorůstají větších rozměrů než samice.
Chování
Velcí krokodýlí samci žijí někdy jako samotáři a jindy ve skupinách. Samci jsou silně teritoriální, občas agresivní a někdy zabíjejí ostatní samce, samice i mladé jedince. Velký krokodýlí samec nesnese ve svém teritoriu jiného, přibližně stejně velkého samce. Krokodýl se pohybuje ve vodě pomocí mohutného ocasu. Silný ocas používá nejen při lovu a plavání, ale také při obraně a zastrašování jiných predátorů, například lvů. Krokodýli mají také velice dobré navigační schopnosti a vědci se zatím nedokázali shodnout, podle čeho se orientují.
Potrava a lov
Krokodýl nilský je velmi úspěšný predátor, jeho kořistí jsou savci, plazi i ptáci. Dokáže se pomocí silného ocasu vymrštit nad vodní hladinu a chytit ptáka sedícího na větvi, ale stejně tak je schopný zabít například buvola, antilopu, jiné krokodýly nebo také jiné predátory jako lvy, hyeny nebo levharty, kteří se přišli napít do jeho loviště. Jsou zaznamenány i případy, kdy velcí krokodýli zabili dospělého hrocha nebo mladého slona. Větší kořist loví tak, že se k ní pomalu přikrade pod vodou a pak pomocí ocasu prudce vyrazí a nic netušící oběť chytí za nohu, tělo nebo hlavu a okamžitě se ji snaží stáhnout pod vodu, kde ji utopí. Když jsou poblíž další krokodýli, tak se okamžitě připojují a kořist roztrhají na kusy. Krokodýl totiž nemůže žvýkat a tak polyká kusy masa nebo těl svých obětí. Dělají to tak, že se zakousnou do těla a otáčí se prudce kolem své osy a vyrvou tak z těla kus masa nebo oddělí končetiny od těla. Krokodýl má obrovskou sílu stisku, byl naměřen stisk o síle přes 2400 kg, ale na druhou stranu je možné lidskýma rukama udržet jeho čelist zavřenou, protože svaly které čelist otevírají, jsou velmi slabé. Metabolismus těchto plazů je mnohem pomalejší než metabolismus savců a krokodýli tak vydrží bez potravy až jeden rok.
Rozmnožování
Samci bojují o samice v období páření a při namlouvání vydávají díky prodloužené trachee (průdušnice) hluboké zvuky, vířící hladinu kolem samcova těla, které je přitom prohnuto do tvaru luku. Hlava a ocas jsou přitom nad hladinou. Samice si pak vyhrabe na vhodném písčitém místě jámu asi 50 cm hlubokou. Toto hnízdo může být i v blízkosti ostatních. Doba kladení vajec závisí na geografických a klimatických podmínkách. Samice naklade 20 až 80 vajec, podle její velikosti. Vejce jsou velké v průměru 8 x 6 cm. Vejce zahrabe a přikryje. Celou dobu inkubace, tj. asi 75 - 100 dní se zdržuje v blízkosti hnízda a hlídá je před ostatními predátory jako je varan, člověk, hyena atd. Jestliže je teplota v hnízdě mezi 32-35°C, vylíhnou se samci. Když je teplota mimo tento rozsah, líhnou se samice. Po vylíhnutí malí krokodýlci vydávají zvláštní zvuky, které přivábí matku a s ní ale také predátory. Matka je pak odnáší v tlamě z hnízda do vody. Při této činnosti byli pozorováni jak samice, tak samec, samci ovšem někdy mláďata požírají. Společně někdy pomáhají malým krokodýlům z vaječné skořápky. Samice je nějakou dobu hlídá i ve vodě. Mladí se zpočátku sdružují, později se rychle osamostatňují a hned se z nich stávají výborní lovci.
Podle některých zdrojů dorůstají velcí samci krokodýlů i přes 8 metrů. V dnešní době je ale velice obtížné tyto rozměry ověřit.
Poddruhy
• Crocodylus niloticus africanus LAURENTI 1768
• Crocodylus niloticus cowiei (SMITH in HEWITT 1937)
• Crocodylus niloticus chamses BORY 1824
• Crocodylus niloticus madagascariensis GRANDIDIER 1872
• Crocodylus niloticus niloticus LAURENTI 1768
• Crocodylus niloticus pauciscutatus DERANIYAGALA 1948
• Crocodylus niloticus suchus GEOFFROY 1807
Způsoby komunikace
hlasová:
čichová:
tělesná:
Ohrožení a ochrana
Lower Risk/least concern
Fotogalerie
