Zebra Böhmova (Equus quagga boehmi Matschie, 1892)
Výskyt
Najdeme ji na savanách i v křovinatých oblastech východní Afriky směrem na jih až po severní část Zimbabwe.
Fyzický popis
Zebra Boehmova má široké černé pruhy na bílém podkladu, které končí až na břiše. Pruhování je výrazné a dosahuje až ke kopytům.
Chování
Žijí ve stádech s 6-20 jedinci. Vedoucím zvířetem je samec, ale veškeré denní činnosti má na starosti vůdčí klisna, která si udržuje odstup od podřízených klisen. Klisna vede skupinu při přesunech a za ní následují ostatní klisny podle svého postavení a jako poslední jde obvykle hřebec. Tyto rodinné skupiny jsou stálými svazky na rozdíl od zeber Grévyho. Klisny zůstávají v rodných skupinách po celý život. Hřebec brání svoji rodnou skupinu před jinými hřebci a také predátory, kopáním a kousáním. Je prokázáno, že zebry pomáhají svým druhům v nesnázích. Při pastvě na sebe zvířata neustále volají a ujišťují se, že jsou pořád v dosahu. Nejméně jedno zvíře je vždy ve střehu. Zebry se často pasou společně s pakoni a je to ku prospěchu obou druhů. Mladí samci tvoří mládenecká stáda. Rodinné skupinky se mohou spojit do obrovských stád.
Potrava
Zebra Boehmova spásá různé druhy trav i velmi tvrdých, které jiná zvířata nespásají. Samozřejmě ale preferují čerstvou trávu po deštích. Potřebují pravidelně vodu.
Rozmnožování
Hřebci si hlídají své klisny a nedovolují jiným samcům páření s vlastními klisnami. Většinou se rodí 1 hříbě, které se už za 5-15 minut po porodu postaví na vlastní nohy. Hříbě po narození váží kolem 30 kg a je odstaveno kolem 1 roku.
Způsoby komunikace
hlasová:
čichová:
tělesná:
Ohrožení a ochrana
Není ohrožena.