Slon východoafrický (Loxodonta africana knochenhaueri (Matschie, 1900)
Výskyt
Afrika od Sahary na jih. Dříve byl rozšířen téměř po celé Africe. V dnešní době zbyly z původních obrovských oblastí pouze ostrůvkovitě rozmístěné a lokálně omezené areály.
Biotop
Sloni se v současné době vyskytují ve východní Africe většinou už jen v národních parcích. V jižní Africe jsou rozšířenější v Namibii, Botswaně a Zimbabwe, v JAR je najdeme také jen v rezervacích. Žijí v savanách, pouštích, horských oblastech i v pralese.
Fyzický popis
Slon africký je největší suchozemský savec. Je to mimochodník- to znamená, že se obě nohy na jedné straně těla pohybují současně stejným směrem. Má silně vyvinutý pohlavní dimorfismus - samci jsou větší než samice. Na první pohled zaujme celková velikost a hned potom mohutná hlava, na které najdeme spoustu zvláštností. Mezi ně patří velké kly, které jsou vlastně neustále dorůstající přeměnené řezáky, vyrůstající z horní čelisti. Kly mají obě pohlaví. Každý slon používá jeden kel více a druhý méně a dělí se tak na leváky a praváky. Kly používají k získávání potravy a k boji. Na špičce chobotu mají 2 prstíky, které jsou opatřené hmatovými buňkami. Chobot je složen z několika tisíc svalů (zdroje se v tomto velmi liší 4000-90000) a je to velmi citlivý orgán, který jim slouží k dýchání, pití, podávání žrádla do tlamy a spoustě různých činností. Je to také jakási náhrada za nos a málo pohyblivý krk. Vyvinul se prodloužením horního pysku a nosu. Špička chobotu je velice citlivá, podobně jako naše špičky prstů. Slon do něj také může najednou nasát přes 10 litrů vody. Velké uši slouží k ochlazování těla, obsahují množství žil a když je slonovi teplo, začne s nimi mávat a dokáže tímto způsobem ochladit teplotu těla i o několik stupňů. Vědci podle tvaru a povrchu uší rozeznávají jednotlivá zvířata. Žádný slon nemá stejné uši, je to stejné jako ulidí s otisky prstů. Sloni mají také další zajímavost a tou jsou jejich zuby. V každé polovině horní a dolní čelisti ma slon jednu stoličku- celkem tedy 4 , které může až 6 krát za život vyměnit. Jakmile jedna vypadne, je automaticky nahrazena druhou, přitom nový, spodní zub, vytlačuje starý horní. Sloni se rodí téměř bez chlupů, které jim postupně do dospělosti vypadávají. Jejich kůže je i přes tloušťku 2-4cm citlivá.
Chování
Sloni afričtí žijí v rodinných stádech, které vede nejzkušenější samice (matriarchát). Ona určuje kdy se bude žrát, pít, odpočívat a také řídí přesuny stáda. Sloni jsou zvířata s vysoce vyvinutým společenským životem. Mladí samci v období dospívání ze stáda odcházejí a spojují se do mládeneckých stád. V tomto období je pro ně mimořádně důležité potkávat dospělé samce, kteří mají přirozenou autoritu a zkrotí jejich pubertální chování, protože jinak se z nich může stát také díky jejich velikosti, velice agresivní zvíře, které napadá i jiné druhy zvířat. Je tomu jako u lidí, kde chybí vzor otce, tam je větší pravděpodobnost, že dítě neuznává přirozenou autoritu. Dospělí samci jsou většinou samotáři. Sloni mají vynikající čich i sluch. Jsou prokázány případy, kdy sloni vyhledávají pomocí čichu vodu a dokážou ji ucítit na několik kilometrů. Vynikající čich slonů jim umožňuje cítit pachy i pod vodou. Podle některých vědců sloni cítí určité pachy až na vzdálenost 20km a jsou jimi řazeni na pomyslné první místo v žebříčku zvířat s nejlepším čichem.
Potrava
Dospělý slon sežere denně 100-250kg rostlinné potravy (listy, trávu, ovoce, větvičky, kořeny...) a protože využívají potravu pouze na 35% žerou mimo krátkých přestávek prakticky neustále. Mají velké množství exkrementů. Pro slony je také velmi důležitá i voda, kterou jsou schopni cítit i na několik kilometrů a této vlastnosti využívají i jiná zvířata. Sloni v období sucha najdou nějaký zdroj vody, který je ukrytý pod opvrchem a svými kly rozhrabou zem a dostanou se k vodě, která je pak přístupná i pro jiná zvířata. Slon denně vypije mezi 100-180 litry vody.
Rozmnožování
Novorozené slůně váží 100-130 kg a měří na výšku kolem 1 m. Již 3 týden po porodu začíná žrát rostlinnou stravu. Matka ho kojí 2-3 roky.
Způsoby komunikace
Sloni spolu komunikují četnými zvukovými a tělěsnými signály. V poslední době se vědci často věnují výzkumu infrazvukových signálů, které sloni umí vydávat i přijímat. Tyto signály se šíří na velké vzdálenosti a sloni na ně můžou reagovat až na několik kilometrů. Šíří se vzduchem i zemí a slon je dokáže vnímat i svýma nohama. POdle některých vědců až na neuvěřitelnou vzdálenost téměř 50km.
Poddruhy
Slon Africký Loxodonta africana (Blumenbach, 1797) se vyskytuje v Africe ve čtyřech poddruzích:
• Slon východoafrický Loxodonta africana knochenhaueri (Matschie, 1900)
• Slon stepní Loxodonta africana oxyotis (Matschie, 1900)
• Slon jihoafrický Loxodonta africana africana (Blumenbach, 1797)
• Slon kapský Loxodonta africana capensis G.Cuvier, 1798)
Rozdíly mezi africkým a indickým slonem
africký
chobot: 2 prstíky
uši: velké
počet nehtů: většinou přední noha 4, zadní noha 3
kly: mají obě pohlaví
větší velikost a jiná stavba těla
indický
chobot: 1 prstík
uši: malé
počet nehtů: většinou přední noha 5,zadní noha 4
kly: většinou chybí u samic a někdy i u samců
hlava: dva výrazné čelní hrboly
Ohrožení a ochrana
VU A2a
Fotogalerie
